Co dělat, když

Prozatím nechci nebo nemohu odejít

  • Můžete vyhledat odbornou pomoc anonymně nebo pod smyšleným jménem. Nebudeme se vás na nic vyptávat, jen nabídneme možná východiska a vy se rozhodnete, jak budete postupovat.
  • Zamyslete se, zda je ve vašem okolí člověk, kterému můžete o své situaci říci, aniž by se to dozvěděla osoba, která je vůči vám násilná.
  • Domluvte si s tímto člověkem signál, kterým mu dáte vědět, že jste v ohrožení (např. rozsvícené světlo na určitém místě).
  • Zjistěte, která místa ve vašem bytě jsou bezpečnější než jiná a promyslete si případné únikové cesty.
  • Ukliďte ostré předměty tak, aby nebyly „po ruce“.
  • Snažte se situaci nezhoršit – partnera znáte a nejlépe víte, co ho uklidní a co ho naopak ještě více popudí.
  • Snažte se uchovat důkazy o fyzickém násilí (roztrhané šaty, lékařskou zprávu, vyfoťte modřiny…).

Plánuji bezpečný odchod

  • Násilnou osobu o svých krocích neinformujte.
  • Nachystejte si bezpečnostní balíček s osobními věcmi.
  • Mějte u sebe telefon.
  • Odchod naplánujte na dobu, kdy násilná osoba nebude doma.
  • Zvažte, koho můžete o svých plánech bezpečně informovat a s touto osobou se domluvte, jak vám může být nápomocná.
  • Zjistěte si kontakty na azylové domy a krizová lůžka v místě, kam míříte.
  • Nebojte se v této těžké situaci obrátit na odborníky.

Spolu se mnou žijí v domácnosti děti

  • Vaše děti pravděpodobně tuší, co se v rodině děje.
  • Dobře si rozmyslete, jak budete s dětmi o odchodu mluvit.
  • Pokud nejste přímo v ohrožení života, bez dětí neodcházejte.
  • Jestliže odejdete bez dětí, co nejrychleji násilí nahlaste a pro děti se vraťte za asistence policie.
  • Nachystejte si bezpečnostní balíček a nezapomeňte přibalit léky a hračky pro děti.
  • O odchodu a situaci ve vaší rodině neprodleně informujte místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí.
  • Vyhledejte odbornou pomoc pro sebe i pro své děti.

Jsem senior

  • Nikdo nemá právo vám ubližovat nebo vás ponižovat, za chování blízkých nenesete odpovědnost.
  • Chyba není ve vás, ale v tom, kdo se na vás dopouští násilí.
  • Pokud nemůžete nebo nechcete od násilníka v rodině odejít, zvažte, koho ve svém okolí můžete požádat o pomoc (sousedka, pečovatelka, lékař, další příbuzní…).
  • Pokud je to možné, domluvte si signál, podle kterého poznají, že jste v nebezpečí.
  • Když za vámi přijde lékař nebo pečovatelka, chtějte s nimi mluvit o samotě.
  • Pokud si nejste jisti, co podepisujete, nečiňte tak bez porady s někým nezávislým.
  • Své důležité dokumenty se snažte uložit na bezpečné místo.
  • Rozmyslete si, která místa jsou pro vás v bytě bezpečnější než jiná a rozmyslete si také případnou únikovou cestu.
  • Odstraňte ze své blízkosti ostré nebo jinak nebezpečné předměty.
  • Snažte se situaci nezhoršit – svého příbuzného znáte a nejlépe víte, co ho uklidní a co ho naopak ještě více popudí.
  • Snažte se uchovat důkazy o fyzickém násilí (roztrhané šaty, lékařskou zprávu, rozbité věci…).
  • Oznamte to, co se vám děje, policii.
  • Je-li to možné, informujte o své situaci lékaře a požadujte, aby učinil zápis do zdravotní dokumentace.
  • Můžete požádat lékaře nebo pečovatelku, aby o vaší situaci vyrozuměl policii.