Legislativní rámec:

zákon 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím

zákon 108/2006 Sb. O sociálních službách, § 60a

Přijetím výše jmenovaných zákonů se Česká republika přihlásila k řešení problematiky domácího násilí tak, že deklaruje nulovou toleranci k pachatelům domácího násilí a závazek ochrany osob ohrožených. Podstatou zákona 135/2006 Sb. je možnost zásahu státu do vztahu dvou osob a to v jejich společném obydlí, pokud je jedna osoba druhou ohrožena. Tímto zásahem je institut vykázání násilné osoby ze společného obydlí a to na dobu 10ti dnů.

Je zřejmé, že samotná desetidenní nepřítomnost násilné osoby situaci osoby domácím násilím ohrožené nevyřeší, a proto aby byla pomoc účinná, je nutná činnost dalších institucí, které v péči o ohroženou osobu navazují na akt vykázání provedený Policií ČR. Tuto činnost upravuje § 60a zákona 108/2006 Sb. a svěřuje ji do kompetence intervenčních center.

Domácí násilí je jev, který má celospolečenský dopad, proto je spolupráce zainteresovaných institucí velmi důležitá a to nejen těch, které mají ze zákona uloženu povinnost výměny informací, ale i dalších subjektů působících v daném regionu, které mohou být účinnými pomocníky pro ohrožené osoby a bojovníky na poli prevence proti domácímu násilí. Intervenční centrum je iniciátorem a koordinátorem setkávání zástupců těchto institucí.

Zástupci ze zákona povinní spolupracovat:

Policie ČR, odbory sociálně-právní ochrany dětí, intervenční centra.

Zástupci důležití pro efektivní výměnu informací:

Obecní policie, přestupkové, sociální a zdravotní odbory měst a obcí, azylová ubytovací zařízení, poradny, psychologové, lékaři, probační a mediační služba, státní zastupitelství, soudy… a další podle možností a potřeb jednotlivých regionů.

 

Interdisciplinární spolupráce umožňuje pomoc osobám ohroženým domácím násilím nejen ve smyslu vykázání, ale jejím cílem je také vytvoření systému preventivních řešení této problematiky na regionální úrovni podle aktuální situace.

Zpět